Teorie hodnocení znalostí

Hodnocení znalostí (dovedností, postojů) je procedura systematického zkoušení, jejímž cílem je shromažďování informací o úrovni a kvalitě získaných znalostí (dovedností, postojů) a stanovení jejich žádoucích charakteristik.

Žádoucí charakteristiky znalostí, dovedností nebo postojů jsou určeny cíli výuky, které jasně a konkrétně definují, čeho by měl student dosáhnout po absolvování vyučovacího procesu. Výběr a stanovení cílů výuky patří tedy k nejdůležitějším rozhodnutím expertů při vývoji studijních plánů či školních osnov pro každý vzdělávací profil a učitelé by se jimi měli řídit.

Obsah a rozsah cílů se vybírá ze tří oblastí (viz Bloom‘s Taxonomy):

1. Kognitivní (cognitive) oblast znalostí a porozumění

   • Znalost je definována jako systematický přehled získaných a trvale v paměti uložených faktů

   • Kognitivní znalost je definována jako znalost týkající se mentálních schopností a funkcí

2. Afektivní (affective) oblast postojů, emocí a citů

3. Psychomotorická (psychomotor) oblast dovedností

Účel zkoušek

1. Vyhodnotit úspěch studenta na konci učebního procesu
2. Zpětná vazba (pro studenta i učitele) během učebního procesu
3. Zlepšit kvalitu vyučování 

Typy zkoušek

1. Ústní
2. Písemná
3. Praktická

Literatura

1. Anić B., Rječnik hrvatskog jezika. Novi liber, Zagreb 2000.
2. Norman G.R., Van der Vleuten C.P.M., Newble DJ. (editor). International Hanbdbook of Research in Medical Education. Dordrecht: Klouwer Academic Publishers, 2002
3. Jakšić Ž, Pokrajac N, Šmalcelj A. Vrcić-Keglević M (editor.) Umijeće medicinske nastave. Medicinski fakultet, Zagrebu, 2002. (2nd edition)