Prognózy vývoje

Prognózu vývoje poměrně usnadňuje relativně kontinuální dosavadní vývoj, z nějž lze, s velkou pravděpodobností, vyčíst některé budoucí převládající tendence, alespoň v řádu následujících několika let. Významnou komplikací je naopakto, že vzhledem k plánovaným regulačním krokům ze strany státu (státní maturita, podpora či utlumení některých středoškolských či vysokoškolských oborů apod.), jejichž dopady zůstávají vysoce nejasné, je nutné počítat s několik různými scénáři.

Vycházeli jsme z predikcí počtu maturantů, jak je sestavilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT):

A. scénář obsažený v Dlouhodobém záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR pro roky 2011–2015 (dále jen DZV)
B. scénář počítající s absencí státní maturity po roce 2011
C. scénář počítající s dopady státní maturity po roce 2011

K poklesu dojde, záleží na tom, jak velký bude

Z ukazatele tří možných scénářů vývoje počtu přihlášek vyplývá jeden zřetelný závěr: dojde k výraznému poklesu. Nicméně v tom, jak velký bude, se scénáře liší. Zatímco predikce podle DZV a stavu bez státní maturity jsou si vzájemně relativně podobné, vezmeme-li v úvahu ministerstvem školství deklarované dopady státních maturit, může se predikce lišit v řádu desítek tisíc přihlášek.

V roce 2016 lze tedy očekávat, že počet přihlášek na vysoké školy se ze současných 317 tisíc sníží na 250 tisíc (scénář A), případně na 210 tisíc (scénář C), tedy o 22 až 34 %. Pokles na dvě třetiny současného počtu uchazečů může pro některé fakulty mít dramatické dopady.

Vedle toho je samozřejmě nutné počítat s tím, že v závislosti na možných proměnách z hlediska zájmu o fakulty dle jejich zaměření (str. 6 a 7) budou budoucí tendence v jednotlivých segmentech značně odlišné. Dá se předpokládat, že některé studijní programy a obory si i při poklesu přihlášek udrží jejich převis, naopak u některých oborů či celých fakult může být pokles počtu podaných přihlášek i větší než 34 %.