Džamila Stehlíková: Jednotnou zkoušku z českého jazyka pro cizince vítám

 

Jednotná zkouška z českého jazyka je reakcí na zvyšující se počet zahraničních uchazečů o studium i žadatelů o trvalý pobyt v ČR. Jakkoliv jsou tyto dva trendy na sobě nezávislé, jedno mají společné. U obou skupin, tedy jak u uchazečů o studium, tak u žadatelů o trvalý pobyt, se předpokládá určitá úroveň zvládnutí českého jazyka.

Standardizovaný, nezávislý a přesný způsob ověřování této úrovně je přitom důležitým stupněm mezi osvojením českého jazyka a doložením jeho znalosti. A právě k tomu by měla sloužit zkouška z českého jazyka v rámci Národních srovnávacích zkoušek.

Od příštího roku vejde v platnost zákon, podle kterého žadatelé o trvalý pobyt v ČR z řad cizinců budou muset složit zkoušku z českého jazyka. Ministryně Stehlíkové zákon vnímá jako krok správným směrem. „Znalost jazyka neboli jazyková integrace je základní podmínkou jakékoliv integrace, ať už společenské, kulturní nebo profesní,“ uvedla. Podpořila zároveň projekt jednotné zkoušky z českého jazyka, která by byla součástí NSZ.

Testování jazykové znalosti cizinců (žadatelů o trvalý pobyt nebo občanství ČR) by v budoucnu ráda realizovala i společnost Scio. Na testování cizinců se Scio zaměří již letos. Pro zahraniční uchazeče o studium na českých vysokých školách připravila Národní srovnávací zkoušku z českého jazyka, která proběhne 31. května 2008. Zahraniční uchazeči o studium na českých VŠ jsou (s výjimkou slovenských studentů) povinni prokázat znalost místního jazyka.  S využitím výsledků zkoušky počítá například Zdravotně sociální fakulta Ostravské univerzity.

Aby mohl být zahraniční uchazeč přijat ke studiu na české vysoké škole, musí prokázat znalost úrovně B2 Společného evropského referenčního rámce. "Předmětem ověřování je, zda uchazeč dokáže z přednášky zaznamenat podstatné věci, umí číst složitější a odborné texty, dělat si poznámky z učebnice nebo se aktivně účastnit odborného diskursu,“ uvedla Marie Hádková z Katedry bohemistiky UJEP, která se zabývá přípravou zkoušek z českého jazyka.

 

Existuje i možnost, že by zkouška z českého jazyka v rámci NSZ mohla být kritériem i pro získání trvalého pobytu. Pro žadatele o trvalý pobyt by měla být laťka položena níže. Uvažuje se o buď o úrovni A1, nebo o úrovni A2 Společného evropského referenčního rámce. Odborníci z řad jazykovědců i ministryně Stehlíková se přiklánějí spíše k tomu, aby žadatelé o trvalý pobyt splnili přeci jen náročnější úroveň A2. Cílem je, aby se jedinec dokázal v českém jazyce domluvit v běžných životních situacích.

Jak uvedl Vladimír Günter z Centra pro integraci cizinců, jazyková zkouška z češtiny se využívá již nyní. Absolvují ji  žadatelé o získání českého občanství. Zkoušku však neprovádějí a nepřipravují odborníci, ale pracovníci obecní matriky. Jedná se tedy o ověřování jazykové úrovně, jehož objektivita je do velké míry zpochybnitelná.

Zástupci vysokých škol i odborníci na problematiku migrace proto vítají, že by jazykovou znalost cizinců ověřovala jednotná zkouška se stejnými podmínkami pro všechny. "Pokud student bude znát úroveň zkoušky, na kterou se musí připravit, je to pro něj velice pozitivní. Student tak bude vědět, co musí umět. Zároveň budeme-li vědět, co musí student umět, učitelé také budou vědět, co ho mají naučit,“ Jitka Lukášová z Katedry českého jazyka a literatury ZČU v Plzni.

Hosté přítomní na tiskové konferenci se shodli také na tom, že zkouška by měla probíhat nezávisle na poskytovatelích jazykové přípravy, což zvýší její objektivitu.