Právě se nacházíte

Studie: Proč jsou žáci v USA pozadu za těmi evropskými

Zajímavou studii vypracoval John H. Bishop, expert na oblast lidských zdrojů z Cornell University v New Yorku. Studie se zabývá zkoumáním příčin, proč středoškoláci v USA dosahují horších výsledků než středoškoláci v Evropě (vybrané země: Nizozemsko, Velká Británie, Francie, Švédsko) a v Kanadě, Brazílii a Koreji. Vychází zejména z výsledků mezinárodních šetření PISA a TIMSS. Konstatuje, že zatímco žáci základní školy – prvního stupně, vycházejí ze srovnání lépe než stejně staří žáci v Evropě, žáci ukončující nižší střední vzdělání (15 let) už jsou pozadu a zaostávají pak ještě výrazněji na konci středoškolského vzdělávání (18-19 let).
 
Příčiny úspěchu středoškoláků v severní Evropě jsou shrnuty takto:
  • Rodiče/studenti mají možnost se rozhodnout, jaký typ školy studovat (různé typy středních škol v Evropě oproti jednomu typu high school v USA)
  • Každý typ školy má určitou pověst, která ovlivní šance na zaměstnání a/nebo postup do terciárního vzdělávání
  • Výběr náročné školy s sebou přináší prestiž
  • Je-li škola příliš náročná nebo nevyhovuje-li žákovi, je možné zařídit přestup
  • Mezi studenty ve školách je podporována solidarita (v USA soutěživost)
  • Studenti nesoutěží mezi sebou, někdy pracují na skupinových projektech. Učitelé vedou výborné žáky k tomu, aby pomáhali při učení slabším žákům.
  • Financování je závislé na počtu studentů, takže učitelé a ředitelé nemají motivaci ke zbavování se slabých žáků
  • Kromě hodnocení učitelů se provádějí kvalitní externí zkoušky, zaměřené na to, co se studenti naučili a co umějí při ukončení školy
  • Tyto informace jsou k dispozici, když se žák uchází o místo nebo o vstup do instituce terciárního vzdělávání. Zaměstnavatelé a instituce terciárního vzdělávání přijímají tyto informace jako podklad pro přijímání a výběr
  • Studenti jsou za svou usilovnou práci přirozeně odměněni přijetím
  • Učitelé učí, ale také radí a pomáhají nasměrovat studenty na další dráhu
  • Učitelé a studenti ve všech typech škol věří, že jejich cíle a výsledky jsou stejně důležité a potřebné jako cíle a výsledky v jiných typech škol
 
Jsou zkoumány podmínky, které mohou vést k tomu, že američtí studenti v 15 letech zaostávají se svými výsledky za evropskými (ze sledovaných zemí) na prvním stupni. Autor vyloučil jako možné příčiny rozdílných výsledků tyto:
Etnická a jazyková různorodost, neomezený přístup ke středoškolskému vzdělání, finance vynaložené na žáka, nabídka odborných kurzů a čas věnovaný výuce – tyto podmínky nemají podstatný vliv.
Naopak následující charakteristiky amerického systému hrají roli:
Nižší kvalita učitelů, menší priorita pro akademické cíle a nižší úroveň zapojení studentů
 
Nejdůležitější zůstává motivace a autor si klade otázku: proč američtí studenti, jejich rodiče, učitelé, vedení škol a školní rady kladou tak malý důraz na dobré akademické výsledky na středních školách? Proč má hodina výuky v Anglii větší efekt než v USA, proč mají francouzští a holandští učitelé vyšší nároky?
 
Autor analyzuje příčiny, které vedou k větší motivaci studentů i učitelů ve sledovaných evropských zemích:
  • Pravidla pro fungování skupin spolužáků (peer group) - v Evropě je normální snažit se být dobrý student, v USA to není běžné, někdy ani přijatelné
  • Pobídky pro učitele (v USA se učitelé střídají, nejsou externí zkoušky, učitelé necítí odpovědnost za vzdělávání svých žáků x v Evropě jeden učitel na jeden předmět, často několik let)
  • Pobídky pro vedení škol – výsledky externích zkoušek jsou zveřejněny a vedení každé školy chce mít dobrou pozici v žebříčku
  • Soutěžení mezi středními školami – souvisí s možností vybrat si školu
  • Vysoký standard pro externí zkoušky – vede k vyššímu úsilí studentů, výsledky zkoušek jsou přijímány vysokými školami i zaměstnavateli
  • Opakování ročníku pro dokonalé zvládnutí předmětu a pobídka k dalšímu studiu
  • Výběr specializace jako kladení si cílů – v Evropě větší specializace, zřetelně stanovená úroveň každé školy
 
Řešení je spatřováno v systému pobídek – v aplikaci externích závěrečných zkoušek založených na kurikulu (jsou to předmětové zkoušky, nikoli test všeobecných předpokladů jako v USA, jsou tedy přímo navázány na výuku).
Při porovnání systémů s externími zkouškami a bez nich jsou lepší výsledky středoškoláků tam, kde se provádějí externí předmětové zkoušky. Nepotvrzuje se, že by se studenti učili pouze pro zkoušky, výuka je více praktická a obsahuje méně memorování.
 
Autor uvádí návrhy opatření pro reformu v USA (i v Brazílii) jako výběr z prvků, které existují v systémech sledovaných evropských zemí:
  1. Externí závěrečné zkoušky založené na kurikulu ve středních školách jako doplněk hodnocení učitelů. Přijetí na vysokou školu záleží na těchto zkouškách. Výsledky jsou vyžadovány i zaměstnavateli ještě několik let po ukončení školy.
  2. Studenti s rodiči si zvolí typ školy a programu a vláda podpoří zvolené instituce. Studenti si mohou zvolit akademické kurzy nebo z široké nabídky odborných kurzů. Každý program má jasné výsledky při ukončení a vypovídá o kvalitách absolventů a jejich vhodnosti pro zaměstnání, případně jejich schopnosti zapojit se do terciárního vzdělávání.
  3. Jasně stanovené podmínky pro opakování ročníku nebo přeřazení do méně náročného programu
  4. Uchazeči o učitelství na nižším nebo vyšším sekundárním stupni musí prokázat vysokou kvalifikaci a ovládání svých předmětů. Takovým učitelům má být nabídnut dobrý plat a dobré podmínky.
 
Postupné pomalé změny probíhají v USA (omezená nabídka různých typů středních škol), ale prosazování uvedených návrhů je obtížné vzhledem k místním podmínkám a odporu ke změnám.
 
Bishop, John H., "Which Secondary Education Systems Work Best? The United States or Northern Europe" (2010). Working Papers. Paper 105.
 

2008 - 2011 © www.SCIO.cz s.r.o | homepage | www.personline.cz

Webdesign by online4U.cz