Gilotina na velmi tenkém provázku...

Reálně hrozí, že při plánovaném statistickém vyhodnocování maturit pro hodnocení práce škol bude maturita nejen ve středu zájmu studentů, ale i učitelů. Příprava na státní maturitu tak může probíhat na úkor jiných, z hlediska samotného vzdělávání daleko důležitějších činností. Podle zkušeností z Polska je to reálná hrozba, kde se příprava maturantů na maturitu stala celoškolní honbou za dosahováním co nejlepších výsledků s důsledky nejen pro maturanty, ale také pro všechny nematurující ročníky.

 

Všeobecně panuje dojem, že státní maturita poskytne mimo jiné informace o kvalitě výuky na jednotlivých středních školách. Neposkytne. K hodnocení skutečné práce školy je zapotřebí znát nejen kvalitu žáků na výstupu, ale také na vstupu. O kvalitě vypovídá rozdíl, tzv. přidaná hodnota školy. Tu ale maturita nezjistí, jen vyvolá mediálně informační rozruch. Potvrdí to, co všichni vědí – školy, které si vybírají žáky, dosahují na konci lepších výsledků. Na předních místech tedy budou výběrová gymnázia, a to bez ohledu na to, zda svých úspěchů dosahují kvalitou své práce, anebo jen výběrem nejlepších žáků. Co je ale horší: školy, které v maturitě nedosáhnou dobrých výsledků, budou tímto zcela neprokazatelným údajem poškozeny. Bude marné vysvětlovat, že škola má vysokou přidanou hodnotu, ale že se na ni hlásí horší žáci. To tradičně rodiče nezajímá a nezajímá to ani média. Motivace těchto škol k další, třeba doposud vysoce kvalitní práci, bude nulová.

 

Aby státní maturita mohla hrát roli v přijímacím řízení, musejí se pro ni také rozhodnout vysoké školy. Některé školy o výsledky státní maturity zájem projevily, některé nikoliv, většina čeká, jaké budou její výsledky. Na státní maturitě vysoké školy odrazuje obecně to, že neobsahuje (ani nemůže obsahovat) zkoušky zkoumající studijní předpoklady uchazečů o studium na VŠ. Při stále se zvyšující diverzitě vysokoškolského studia i rozevírající se škále maturantů ze všech typů středních škol (nyní již mezi uchazeči o studium na VŠ převažují uchazeči ze středních odborných škol) je tento nástroj velmi potřebný, a to zejména u škol s velkým převisem zájmu o studium. K podobnému názoru došly i prestižní britské univerzity, jako například Oxford, kterým už nestačí k přijímání výsledky tamní obdoby státní maturity, zkoušky A – level, a přistupují k testování obecných studijních předpokladů svých uchazečů pomocí testu Graduate Record Examination (GRE), který se běžně užívá v americkém univerzitním prostředí.

Ani dvouúrovňová maturita neřeší nic z hlediska kvality vzdělání na jednotlivých středních školách. Uchazeč ze školy, která je méně kvalitní, je zákonitě diskriminován tím, že v případě horšího výsledku státní maturity se jeho přístup k vysokoškolskému studiu omezí nebo zanikne. Zkušenosti ze Slovinska, kde státní maturita fungovala několik let jako hlavní kritérium v přijímaní na VŠ, jsou takové, že ministerstvo školství navrhuje od této praxe ustoupit. Důvod? Podle slovinských zkušeností se poslední dva roky středoškolského studia velmi deformovaly na honbu za potřebnými body ze státní maturity a podobně jako v Polsku se na maturity navázal nechtěný výdělečný byznys. Zcela nepředpokládatelným důsledkem je také přílišná feminizace některých studijních oborů.

Maturitní zkouška má v České republice velmi dobrý zvuk, což je do jisté míry relikt, který pochází z doby, kdy maturant musel zvládnout kromě jiného také starořečtinu a latinu. Dnešní maturita už takové ambice nemá, přesto je na pováženou, zda s její kvalitou a důstojností dále hazardovat. V Polsku, které státní maturitu zavedlo v roce 2005, už v roce 2006 zavedl tehdejší ministr školství Roman Giertych tzv. maturitní amnestii. Maturanti, kteří nesplnili podmínky pro dosažení státní maturity, dosáhli na státní maturitu díky dodatečné změně podmínek. Důvod? Příliš mnoho maturantů nesupělo a schylovalo se k bouři nevole. Změnou podmínek tak ze dne na den přibylo 53 tisíc „čerstvých“ maturantů.

K důstojnosti maturit nepřispěly ani fatální chyby v administraci testů ze státních maturit na Slovensku. Tisíce studentů dostaly ke zkoušce vyplněné testy...

Předchozí riziko úzce souvisí s tím, jak a kým je státní maturitní zkouška, projekt skutečně obřích rozměrů a dosahů, připravována. Servisní organizace, kterou si ministerstvo školství k tomuto účelu zřídilo, tedy Centrum pro zjišťování výsledků ve vzdělávání, měla deset let na to, aby prokázala svou schopnost a kvalitu. I tehdy, pokud odečteme, že CERMAT neměl po celou dobu pro státní maturitu jednoznačné zadání, není možné nevidět fatální chyby, kterých se opakovaně dopouštěl v projektu Maturita nanečisto, ať už se jednalo o naprosto nepoužitelné testy, trhliny v komunikaci se školami a jejich zřizovateli nebo o vážné logistické a organizační nedostatky. V tomto ohledu není možné vymlouvat se na chybějící zadání a stovky milionů, které byly profinancovány jen proto, aby se zjistilo, že CERMAT je nefunkční, budou české školství ještě dlouho bolet. S ohledem na výše uvedená rizika však může být způsobená újma ještě podstatně větší a může velmi tvrdě zasáhnout nejen do veřejných rozpočtů, ale také do životů stovek tisíc mladých lidí.